Šíření rádiových vln
- 1. Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je:
- 2. Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elmag. vln má periodu:
- 3. Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména:
- 4. Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky:
- přímé viditelnosti obou stanic
- 5. Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?:
- pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz
- 6. Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku:
- 7. Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry:
- její část se vrátí zpět k Zemi
- 8. Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln:
- zhorší se šíření krátkých vln
- 9. Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:
- 10. Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokyo je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení:
- 11. Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně:
- rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách
- 12. Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření:
- 13. Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E:
- 14. Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření:
- jelikož je to nejvyšší vrstva
- 15. Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 lambda klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):
- lineárně v závislosti na vzdálenosti
- 16. Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují: