Menu

Šíření rádiových vln

1. Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je:


2. Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elmag. vln má periodu:


3. Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména:


4. Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky:


5. Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?:


6. Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku:


7. Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry:


8. Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln:


9. Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv:


10. Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokyo je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení:


11. Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně:


12. Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření:


13. Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E:


14. Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření:


15. Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10 lambda klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m):


16. Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují: