Šíření rádiových vln | Tematické okruhy

1. Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují::
- v pásmech 3 cm až 6 m
2. Dopplerův jev se často objevuje při::
- provozu přes družice
3. Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je::
- D, E, F1, F2
4. Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elektromagnetických vln má periodu::
- 11 let
5. Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména::
- 160 m, 80 m, 40 m
6. Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky::
- přímé viditelnosti obou stanic
7. Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?:
- pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz
8. Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku::
- sluneční aktivita
9. Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry::
- její část se vrátí zpět k Zemi
10. Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln::
- zhorší se šíření krátkých vln
11. Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv::
- napájecí napětí zdroje
12. Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokio je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení::
- 20 metrů
13. Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně::
- rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách
14. Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření::
- rozptyl
15. Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E::
- 100 km
16. Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření::
- jelikož je to nejvyšší vrstva
17. Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10λ klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m)::
- lineárně v závislosti na vzdálenosti