Šíření rádiových vln | Individuální test

1. Spojení odrazem od Měsíce (EME) se zpravidla uskutečňují::

v pásmech 3 cm až 6 m na krátkých vlnách v pásmu 28 MHz

2. Dopplerův jev se často objevuje při::

provozu přes družice příjmu SSTV signálu nepřesném klíčování při telegrafním provozu

3. Značení vrstev ionosféry směrem od povrchu Země je::

A, B, C, D F, Es, D, B D, E, F1, F2

4. Sluneční cyklus podílející se zásadně na šíření elektromagnetických vln má periodu::

22 let 28 dní 11 let

5. Pásma obvykle vhodná pro dálková spojení v noci jsou zejména::

10 m, 15 m, 6 m 10 m, 40 m, 160 m 160 m, 80 m, 40 m

6. Běžná spojení v pásmu 70 cm jsou obvykle uskutečněna díky::

troposférickým rozptylem přímé viditelnosti obou stanic odrazu od vysokých hor

7. Jak se chová ionosféra při velkém počtu slunečních skvrn?:

pro dálkovou komunikaci jsou použitelné i kmitočty vyšší než 40 MHz kmitočty vyšší než 150 MHz jsou použitelné pro dálkovou komunikaci signály vyšších kmitočtů jsou značně tlumeny

8. Co ovlivňuje rádiovou komunikaci s výjimkou šíření přízemní vlnou a přímého paprsku::

sluneční aktivita vrstva F1 v ionosféře měsíční slapové síly

9. Co se obvykle stane s rádiovou vlnou o kmitočtu nižším než MUF, je-li vyslána do ionosféry::

pronikne ionosférou je zcela absorbována ionosférou její část se vrátí zpět k Zemi

10. Jaký vliv může mít geomagnetická bouře na šíření rádiových vln::

zhorší se šíření krátkých vln zlepší šíření přízemní vlnou zlepší šíření krátkých vln ve vyšších zeměpisných šířkách

11. Na intenzitu přijímaného signálu nemá vliv::

vyzářený výkon napájecí napětí zdroje útlum nápáječů

12. Maximální použitelný kmitočet pro spoj Praha – Tokio je 17 MHz. Které z uvedených pásem nabízí nejlepší podmínky pro spojení::

17 metrů 15 metrů 20 metrů

13. Co způsobuje, že KV rozptýlené (scatter) signály zní často zkresleně::

rozptýlená energie se do odrazové zóny dostává po různých drahách vznik vrstvy E v bodě rozptylu aurorální činnost

14. Který druh šíření umožňuje příjem signálů ve vzdálenostech větších, než umožňuje přízemní vlna a menších, než umožňuje ionosférické šíření::

šíření dlouhou cestou (LP) šíření krátkou cestou (SP) rozptyl

15. Jaká je průměrná výška ionosférické vrstvy E::

60 km 1500 km 100 km

16. Proč je ionosférická vrstva F2 nejdůležitější z hlediska dálkového šíření::

jelikož je to nejnižší vrstva jelikož má nejnižší útlum jelikož je to nejvyšší vrstva

17. Při šíření ve volném prostoru ve vzdálenostech větších než 10λ klesá intenzita elektromagnetického pole (mV/m)::

lineárně s odmocninou vzdálenosti lineárně v závislosti na vzdálenosti lineárně s výškou nad terénem